Mezi řadu civilizačních problémů způsobených neustále se horšícím stavem životního prostředí, patří nedostatečné zvlhčování sliznic. Tyto zdravotní obtíže trápí především lidi se zvýšenou citlivostí či jiným způsobem disponované. V takových případech je na místě použít jako terapeutické prostředky rozličné lubrikační přípravky.
Hlavním úkolem lubrikantů je nahrazovat nedostatečnou samozvhlčující schopnost některých tkání. Specifickou oblastí použití těchto látek je sexuologie a gynekologie. Lubrikační přípravky se dají rozdělit na dvě základní skupiny podle toho, zda obsahují tuk, či nikoliv. Lubrikanty obsahující tuk bývají využívány například k léčbě patologického přerušení pokožky.
Lubrikační gely jsou hlavními zástupci skupiny lubrikantů, které tuk neobsahují, a mimo funkce terapeutické se v současnosti komerčně využívají jako artikl v sexuální a erotické oblasti.
Lubrikační gely lze použít před i během sexuální činnosti nanesením potřebného množství přípravku přímo na pohlavní orgány. Tím se odstraňují nepříjemné a bolestivé pocity, které jinak provázejí nedostatečné zvlhčení sliznic při pohlavním styku a zároveň je usnadněno pronikání. Použití lubrikačního gelu navíc zvyšuje bezpečnost styku při použití kondomu nebo při používání mechanických autoerotických pomůcek.
Lubrikační gely tvoří základní gelotvorné složky, složky upravující pH sliznic, protimikrobiální přísady, kluzné látky, spermicidní složky, chuťová korigencia, barviva a některé další speciální látky závislé na typu a aplikaci gelu.
Jako základní gelotvorné složky lubrikačních gelů slouží obvykle různé typy karbomerů jakým je například Karbopol nebo Sepigel, deriváty celulózy a vysokomolekulární glykoly.
Velmi dobré vlastnosti mají v tomto ohledu hydrogely připravené ze škrobů, na závadu je však jejich omezená použitelnost z hlediska mikrobiální nestability. Výběr gelotvorného základu je do velké míry závislý na jeho stabilitě vůči změnám pH a působení iontů. Některé gely se totiž vinou těchto změn stávají tekutými, a tudíž neplní svůj účel. pH přípravku je nutné upravit takovým způsobem, aby pokud možno co nejvíce odpovídalo přirozenému pH sliznice. Příliš kyselé či zásadité gely nejsou vhodné.
Antimikrobiální prostředky tvoří běžné konzervanty. Protože přicházejí do styku se sliznicí, mohou být zdrojem iritace. Což se ostatně týká i ostatních použitých přísad. Při používání lubrikačního gelu je proto důležité brát na tento fakt ohled a v případě opakovaného podráždění zvolit vhodnější typ přípravku.
Pro zlepšení pocitových vjemů při sexuálních aktivitách slouží chuťová korigencia, barviva a rozličné parfémy. Populární jsou především gely s ovocnými příchutěmi, kterých je na trhu mnoho druhů. Do lubrikačních gelů se někdy přidávají speciální přísady jako ochrana proti kandidové kontaminaci, lokální anestetika proti bolestivému styku nebo látky pro jeho prodloužení.