Erotické pomůcky jsou pro sexuální život bezesporu prospěšné. Znali je už naši jeskynní předkové, kteří si vyráběli předměty podobné dnešním vibrátorům z kamene, ze dřeva nebo z kostí ulovených zvířat. Do dnešní doby se zachovalo množství předmětů, jež vypadají jako mužský penis, a také malby v jeskyních dokazují, že v sexu byli lidé nápadití a vynalézaví vždycky. Rovněž staří Egypťané, Řekové a další staré civilizace věděli, co je to vibrátor neboli umělý penis (před tisíci lety umělé penisy pochopitelně nevibrovaly).
Zatímco nižší vrstvy vyráběly vibrátory z hlíny nebo opět z kamene, ty vyšší si libovaly v dokonale vytesaných sexuálních pomůckách ze slonoviny či mramoru. Podle dobových pramenů, lechtivých kreseb a říkanek si v renesanci ženy i muži s erotickými pomůckami doslova užívali.
Rozmach křesťanství však způsobil, že veškeré sexuální pomůcky připomínající mužské přirození byly postupem času zakázány a tabuizovány. Pokud se prokázalo, že nějaká žena použila předmět vypadající jako penis, mohla být odsouzena k trestu smrti. Za jakékoli přivlastňování tzv. mužských privilegií totiž následovaly pro ženy v minulých několika stoletích okamžité a velice tvrdé tresty, proti kterým nebylo žádné odvolání.
Na začátku osmnáctého století byla například v Německu souzena a nakonec popravena žena jménem Catharine Margaretha Linck za svůj „nezákonný vynález“, jak bylo uvedeno v soudním spise. Z kůže a prasečího močového měchýře si totiž vyrobila umělý penis, který používala jak pro své vlastní uspokojení, tak také pro uspokojení svých občasných milenek.